Fotky a DPI - www.hasala.cz

Často se setkávám s tím, že uživatelé digitálních fotoaparátů se zbytečně zbývají tím, v jakém DPI jejich foťák fotí, případně nastavují fotkám při úpravách v editoru nějaké DPI s pocitem, že budou mít kvalitnější fotky. Okolo DPI a fotek je několik mystérií, které se pokusím aspoň trochu vysvětlit.

Co je to DPI

DPI je anglická zkratka pro dots per inch – bodů na palec. Nejčastěji se používá jako informace při tisku – udává, kolik obrazových bodů (pixelů) obrázku se vytiskne na jeden palec (2,54 cm). DPI tedy udává kvalitu tisku – čím více pixelů bude vytištěno na určitou plochu, tím bude výtisk kvalitnější. Pro kvalitní tisk se doporučuje hodnota 300 DPI, pro normální použití stačí 150 DPI. Občas se lze také setkat s pojmem PPI (pixels per inch), který je sice správnější, bohužel se používá méně často.

DPI se také používá ve specifikaci tiskáren, např. 4800x1200 DPI. U tiskáren je ale na vytisknutí jednoho pixelu potřeba více tiskových bodů (např. kapiček inkoustu), proto je toto číslo podstatně vyšší.

Co je ovšem důležité – DPI samo o sobě neznamená nic, má pouze informativní charakter. Fotka se skládá z pixelů, počet těchto pixelů je daný rozlišením foťáku. Například u 6 Mpx zrcadlovky je rozlišení fotky zhruba 3000 x 2000 pixelů. Pokud tuto celou fotku vytiskneme na formát A4, vyjde nám hustota tisku 256 DPI. To znamená že na jeden palec fotky na papíře bude odpovídat 256 pixelů fotky. Aby tedy mělo DPI tedy nějaký smysl, musíme vědět, jaká bude výsledná tisková velikost.

DPI při vzniku fotky

Některé foťáky ukládají hned při vyfocení nějakou hodnotu DPI přímo do EXIFu fotky. Například Canon 300D ukládá hodnotu 180 DPI. Jak k ní výrobce přišel? Vycucal si ji z prstu. Pokud jste správně pochopili, co DPI znamená, musí vám být jasné, že v době focení nikdo nemůže vědět, v jaké velikosti se fotka bude tisknout, proto je tato hodnota naprosto nicneříkající. Bohužel někteří uživatelé jsou dokonce schopni podle tohoto údaje srovnávat různé foťáky mezi sebou, vycházející ze selského rozumu a poučky čím víc - tím líp.

Informace o DPI uložená ve fotce nemá vliv ani při zobrazení fotky programem v počítači. Při zvětšení obrázku 100% (někdy označovaném jako zobrazení 1:1) se jeden pixel obrázku zobrazí na jednom pixelu monitoru. To je mimochodem základní podmínka, pokud chceme studovat např. ostrost detailů na fotce. Při menším měřítku zobrazení už nelze ostrost posoudit, protože záleží na konkrétním programu a jakým algoritmem fotky zobrazuje – rozdíly jsou někdy propastné. Ale abych se vrátil k tématu – DPI uložené ve fotce nemá vliv na zobrazení fotky v počítači.

DPI při úpravách fotky

Je vůbec potřeba při úpravách nastavovat fotce DPI? Troufnu si tvrdit, že není. Je sice pravda, že pokud máte fotku z 12 Mpx foťáku a tu vytisknete na papír 10 x 15 cm, vyjde vám DPI přes 700 - což se zdá zbytečně moc, protože toho dokáže málokterá tiskárna využít. Zastávám ale názor, že nejlepší je si fotky zachovávat v původním rozlišení. Pokud byste hned na začátku úprav fotku převzorkovali na rozlišení 300 DPI při tiskové velikost 10 x 15 cm, přijdete zbytečně nevratně o více jak polovinu obrazové informace. Když budete fotku chtít později vytisknout na větší formát – máte smůlu, ztracené detaily už zpátky nevykouzlíte.

Obecně můžu doporučit příliš se nezabývat tím, jaké rozlišení je pro danou tiskárnu vhodné, jestli třeba není lepší před tiskem rozlišení fotky upravit tak, aby bylo co nejblíže „ideální“ hodnotě 300 DPI. Prostě nastavte v ovladačích velikost papíru a fotku pošlete na tiskárnu v původním rozlišení. Ovladače tiskárny si s fotkou poradí a upraví ji samy tak, aby se vytiskla co nejlépe. Výjimkou je situace, kdy máte fotku v malém rozlišení a chcete ji vytisknout na velký formát. Tam už se vyplatí fotku ručně převzorkovat do vyššího rozlišení nějakou speciální metodou abyste měli proces více pod kontrolou.

Na obrázku můžete vidět dialog pro změnu rozměrů obrázku v Zoner Photo Studiu. Co se stane s fotkou, pokud tiskové rozměry nebo DPI změníte? S fotkou se nestane nic, jenom se nová hodnota DPI uloží do EXIFu. Toto nastavení je dobré k tomu, když chcete orientačně zjistit, jaké rozlišení bude mít fotka při tisku na daný rozměr a jestli tedy bude dostatečně kvalitně vytištěná.

Závěr

Co z toho všeho plyne? Upravujte fotky v původní rozlišení, zapomeňte na nějaké DPI a budete šťastní :-). Anebo si prostě zkuste zapamatovat, že dokud netisknete, nemusí vás DPI vůbec zajímat a i při tisku používejte DPI jenom jako informaci o tom, jak kvalitně bude fotka vytištěná.

Na závěr bych uvedl pár odkazů, kde se o dané problematice můžete dozvědět více. Zvlášť bych upozornil na ten první (anglicky), který problematiku DPI vysvětluje opravdu názorně:

Komentáře

Pořád mi vrtá hlavou to DPI v EXIF sice to o nicem nevypovida, ale jen tak pro srandu to tam prece neni.. kompakty: 480dpi - Kodak Z1012 IS 180dpi - Canon A720 IS 72dpi - Olympus C750 UZ 1. DPI v EXIF/dig. fotak vs. DPI v EXIF/scaner Dokud mi to někdo blížejí neobjaasní, tak zastávám svůj názor ze svých malých poznatků, a ten je: "Údaj o DPI v EXIFu fotky udává údaj o tom jak byla fotka pořízena." dpi v EXIF po scanovani: Jestli-že budu scanovat fotku při 300 DPI nebo při 600 DPI či 1200 DPI.. tento údaj se zapíše do EXIFU. Z toho soudím, že digitální fotoaparát je takový dá se říci scan-aparát. Ovšem podle čeho se u digitálnich foťáků zapisuje hodnota DPI do EXIF? To je mi záhadou. Ale myslím, že to je nějaký "údaj o velikosti" (nevím čeho???) vycházející z rozlišení, uvedu příklad: Nascanuji foto s nastavenim 600 DPI, samotná fotka má rozměry 9x13 cm, výsledek v EXIFU bude 2126x3071, 600DPI. Teď to vydělíme a dostaneme ekvivalent skutečné fotografie - 9x13cm. 2126/600=3,54*2,54=9cm 3071/600=5,12*2,54=13cm Nebo ji nascanuji na 300 dpi 1056x1524 2. monitor a DPI.. Vždy se dočtu na internetu, že monitor zobrazuje 72 dpi. To mi příjde jako nějaký rozšířený blábol.. Každý monitor zobrazuje tak, jak mu zadáte. V nastaveni windows XP je v základu hodnota 96 DPI. Jde pouze o velikost ve které se bude zobrazovat to vše co na monitoru vidime. Čím větší rozlišení zobrazení monitorů zadáme, tím menší velikost detailů vidíme(ikony a písmo na ploše). Proto zvýšením PPI, tedy počtu obrazových bodů (pixelů) na 1 palec(2,54cm), zviditelnime detaily (zvětšíme ikony, písmo..) za stejného rozlišení.

deviant: Ještě jednou si přečti celý článek a zkus se nad tím zamyslet. DPI u skenování smysl má, dá se tím spočítat, jak velká byla předloha, ale u foťáku nevyjadřuje vůbec nic. Tvrzení "Údaj o DPI v EXIFu fotky udává údaj o tom jak byla fotka pořízena" je čistokrevný blud. To číslo je pouhá konstanta, uložená ve firmware foťáku. A pokud jde o DPI monitoru – jedna věc je jaké má zařízení DPI a pak druhá, v jakém DPI na tomto zařízení zobrazujeme.

Možná ten údaj o DPI v EXIFu opravdu dává informaci jak byla fotka pořízená. Nebo přesněji jak velkým obrazovým snímačem. Výpočet jsem zkusil na svém Canonu EOS 450D. Obrazový snímač má rozměry 22,2 x 14,8mm. Maximální rozlišení fotky je 4272 x 2848 bodů. 4272/22.2/2.54=75. V EXIFu fotek je udáno 72 dpi. To by přibližně souhlasilo. Jestli je u kompaktů dpi vyšší, neznamená to, že mají větší rozlišení, ale že mají menší snímač, body jsou hustější a menší. Proto se u fotek pořízené menším snímačem a s větší hustotou bobů (= vyšší dpi) vyskytuje vyšší obrazový šum. U profi foťáků je totiž kvůli šumu snaha zvětšovat obrazový snímač a tím snižovat hustotu bodů (dpi). U Nikonu D3s, který má full frame snímač (36x23,9mm), pak DPI vychází jen na 46.

Martin: Ty výpočty jsou ale opravdu hodně mimo - doporučuju si zopakovat trojčlenku a pamatovat, že jeden palec je 25,4 mm. Snímač s 46 pixely na palec by opravdu hodně málo šuměl, ale to rozlišení by stačilo tak na ikony :-) DPI v EXIFu zapsané foťákem opravdu neříká nic podstatného. Výrobce tam prostě zapíše nějakou hodnotu, aby tam nějaká byla. Nehledejte v tom žádnou logiku...

Přidat nový komentář